Vznik TJ Sokol Hodonín
Na konci první poloviny a zejména ve druhé polovině devatenáctého století roste sebevědomí českého národa, který zažívá první hospodářské úspěchy, vzrůstá obyvatelstvo v českých zemích a nebývalý rozvoj vzdělanosti. Český živel se zcela prosadil ve všech oblastech činnosti. V roce 1831 byla založena Matice česká a tak dochází i k rozmachu českého hnutí a rozšiřování literatury. Roku 1845 založena pražská Měšťanská beseda. Roku 1861 vyšlo první číslo Národních listů, obsahující požadavek národní rovnoprávnosti, občanských práv a samosprávy.
Roku 1862 M.Tyrš a J.Fügner založili tělovýchovný spolek Sokol, jejž následovaly zpěvácký spolek Hlahol a dále Umělecká beseda. Bylo vybudováno prozatímní divadlo, které od roku 1864 uvádělo denně odpolední česká představení. Český člověk se zcela prosadil i v oblasti tvorby, poesie, publicistiky, malířství, architektury. České země patřily k oblastem s nejvyšší gramotností. Zásluhu na tom mají především velkorysé školské reformy z konce šedesátých let, které umožnily vybudování rozsáhlé sítě základního školství, měšťanských škol, gymnázií a obchodních akademií. Výuka byla kvalitní, profesoři požívali ve společnosti velké vážnosti. Po rozdělení pražské techniky v roce 1869 a Karlovy univerzity v roce 1882 podle vyučovacích jazyků, bylo možno absolvovat již celé studium těchto vysokých škol v češtině.
O rozvoj českého života ve městě Hodoníně i o sokolskou TJ Sokol se velmi zasloužila Občanská záložna založená v roce 1868 v Hodoníně. Zaměstnávala české úředníky a mezi nimi i pozdější nejvýznamnější členy sokolské jednoty. Tělocvičná jednota Sokol Hodonín byla založena v roce 1872. V Kyjově a Uherském Hradišti byly již sokolské tělocvičné jednoty založeny a vykazovaly dobrou činnost i vzor pro zakládání dalších jednot. Tělocvičná jednota Sokol Hodonín začínala v hostinci u Lakenauera, kde měla svou spolkovou místnost. V létě se cvičilo na zahradě a v zimě v zadní místnosti domu. Po odchodu náčelníka TJ Gráfa nadšení pro tělocvik pomalu vyprchávalo.
Teprve v roce 1884 nastala větší činnost, takže od tohoto roku lze mluvit již o opravdové činnosti TJ. Cvičilo se tehdy v místnostech domu p.Fuňáka. Cvičení nebylo pravidelné. Pořádaly se hlavně nedělní výlety a organizovaly národní slavnosti. V roce 1886 Občanská záložna postavila Besední dům, kde pak pořádala své kulturní podniky, poskytovala také své místnosti pro veřejnost. Jednota tam měla svou tělocvičnu, sál a další místnosti. V tomto roce se aktivita TJ ještě zvýšila a cvičení ještě prohloubilo, V prostornějších místnostech se lépe cvičí. Zakoupeno nářadí, působí již stálí cvičitelé a doba cvičení je pravidelná, V roce 1894 postavena Matiční reálka. Již v roce 1896 dostal Sokol povolení cvičit také v tělocvičně reálky za opatření potřebného nářadí a jeho údržbu. V té době dosahoval počet členů TJ až sto dospělých osob, Pořádána také veřejná cvičení, výlety, dětské výlety a cvičení v lese. Hlavním úkolem bylo také získávání členů, cvičitelů a cvičenců, V roce 1903 dosahuje jednota již 126 členů, V roce 1907 bylo ustaveno družstvo pro postavení tělocvičny a zakoupen pozemek Na dílech. Založeny odbory: vzdělávací, zábavní, dámský, tamburášský, veslařský, knihovna a čítárna. Činnost byla mnohostranná, Pořádána veřejná cvičení, národní slavnosti, stavění máje, hody, dožínky, koncerty a přednášky na zahradě Besedního domu. Do Hodonína byli zváni také bratři a sestry z okolních jednot. |
Ostatní jednoty byly menší počtem a neměly takové podmínky pro svou činnost jako v Hodoníně, Soutěžilo se tenkrát nejvíce s Kyjovem, který měl dobré cvičence. Každou neděli se jezdilo cvičit po okolních jednotách. Největším naším svátkem v Hodoníně bývala veřejná cvičení na bývalé Mariánce . V roce 1907 se ustavuje Sdružení výtvarných umělců moravských se sídlem vHodoníně. Dům v Hodoníně byl slavnostně otevřen v roce 1913, V tomto roce má již TJ Sokol 170 členů, I když bylo ustaveno družstvo pro postavení tělocvičny a zakoupen pozemek nemohla být tělocvična postavena, I při tak usilovné činnosti výboru sokola a Členstva TJ nebylo možné nashromáždit více prostředků než na činnost jednoty. a zakoupení nejnutnějšího nářadí. V hodonínském průmyslu, v obchodě, na úřadech bylo vedení v rukou německé menšiny a počet Živnostníků hlásících se k češství byl malý, Našimi členy byli z největší části nezámožní a museli být spíše podporováni a TJ Sokol mohl čekat na pomoc jen od českých příznivců, Nastala také světová válka, členů ubývalo, protože mladí odcházeli do boje. Jednota od roku 1918 opět roste a pro svá cvičení si pronajímá pozemek v Bažantnici. V roce 1919 má již 223 dospělých členů, V roce 1921 získala jednota výměnou pozemku na Dílech staveniště u Domu umělců o výměře 1100 m2 na výstavbu sokolovny. Nakupuje ještě pozemek na Halštýřích o výměře 15000 m2 na výstavbu stadionu. Ze zbylých peněz buduje ještě cvičiště u Červených domků. Zde byla postavena tribuna k k 50. výročí tělocvičné jednoty. Pořádá velkolepé oslavy k 50. výročí a 16.7.1922 ještě župní slet /první slet Slovácké župy/. TJ má v té době 404 členů.
V roce 1934 pořádá TJ Hodonín v Bažantnici další župní slet. TJ má v té době hudební kroužek, pěvecký kroužek, hraje loutkové divadlo, půjčuje knihy z vlastní knihovny a pořádá závody. Náklady na slet byly značné. I když se předpokládalo, že finanční situace se po sletech zlepší, zejména vlastní činností, zůstal dluh asi 40 000 Kčs. Tento neúspěch výbor TJ neodradil. Naopak, členové se vrhli do práce s větší chutí. Byla provedena dobrovolná sbírka a přijaty dary od některých bohatších příznivců Sokola i od některých společností, Vzhledem k tomu, že v tomto období po 1.světové válce se mění názory na tělesnou výchovu, začínají se i v Sokole zavádět hry, lehká atletika a zakládat pro ně letní cvičiště., Proto vznikla myšlenka využít místních zdrojů a postavit sokolovnu i stadion na břehu řeky MORAVY a po prostudování regulačních plánů řeky Moravy bylo rozhodnuto, že stadion se vybuduje U mlýnů, Bylo také rozhodnuto, že staveniště u Uměleckého domu se prodá a postaví se u stadionu i sokolovna Na sokolovnu měla být přestavěna sýpka, která se zakoupila a staveniště U uměleckého domu bylo prodáno k výstavbě dnešní polikliniky. Nevyhovující letní cvičiště U červených domků bylo později zrušeno.
