Vzhledem k tomu, že v období po 1.světové válce se mění názory na tělesnou výchovu, začínají se i v Sokole zavádět hry, lehká atletika a zakládat pro ně letní cvičiště., Proto vznikla myšlenka využít místních zdrojů a postavit sokolovnu i stadion na břehu řeky Moravy a po prostudování regulačních plánů řeky bylo rozhodnuto, že stadion se vybuduje U mlýnů, Bylo také rozhodnuto, že staveniště u Uměleckého domu se prodá a postaví se u stadionu i sokolovna Na sokolovnu měla být přestavěna sýpka, která se zakoupila a staveniště U uměleckého domu bylo prodáno k výstavbě dnešní polikliniky. Nevyhovující letní cvičiště U červených domků bylo později zrušeno.
Se stavbou stadionu se začalo stavět hned po rozhodnutí výborem TJ již v roce 1924. Vypsaly se půjčky, zavedla pracovní povinnost a hřiště U mlýnu se proměnilo ve velké staveniště. Daň na člena byla 100 Kč. Upsáno bylo celkem 120 000 Kč a tisíce brigádnických hodin. Vlastnické právo k pozemku, na kterém.se stadion budoval, vzniklo podle kupní smlouvy uzavřené dne 24.1.1925 a.11.2.1925 TJ Sokol Hodonín a statkem.
Byla zakoupena parcela
č. 511/2 o ploše 27 369 m2 /role/
č. 511/1 1798 m2 /role/
č. 2271 111 m2 v zástavbě
V roce 1025 byla přední část stadionu již v takovém stavu, že se na ní daly pořádat soutěže a veřejná cvičení. Z hodnocení v roce 1926 vyplývá, že byl již zhruba vybudován pěkný stadion. Na stadionu se tak již cvičí a TJ Sokol má tak již svůj první majetek – STADION.
V roce 1927 dne 12. června uspořádala TJ na stadionu první veřejné cvičení, TJ má 432 dospělých členů a většinu zemních prací provádějí její členové. Celý areál byl oplocen a vchod na stadion upraven vstupní branou. V roce 1928 se zasypává zadní část stadionu a dělají plány k dokončení stadionu. Uvažovalo se ještě se zakoupením slepého ramene Moravy a jeho využití jako koupaliště a později i k vybudování plaveckého bazénu, Počítalo se také s výstavbo velké letní tělocvičny, kluziště a nutných příslušenství a hygienických Zařízení, V roce 1930 darovala občanská záložna tenistům 10000 Kč za které byly vybudovány 2 dvorce /tenisové kurty/. V roce 1932 bylo na stadioně provedeno cvičení a veřejné vystoupení žactva všech škol, tělocvičných jednot a všech organizací města Hodonína.
Tento rok se zde konal ještě župní slet. V roce 1934 se cvičitelský sbor usnáší, že si úpravy všech ploch stadionu provede sám, a vlastními silami i odbornou pomocí pomáhaly všechny složky TJ. V roce 1935 Dr. Hrubý nechal postavit domek pro dozorce stadionu na vlastní náklad. Upravují se další plochy, staví se hygienické zařízení a šatny a období l. republiky je obdobím budování a zkvalitňování členské základny TJ a také zajišťováním objektů ke cvičení, k další všestranné činnosti a ke vzdělávání. Je to období nadšené radosti a obětavosti sokolů ve prospěch společné práce a prospěchu Vlasti. Staví se stále stadion a je zde stále co dělat. Po okupaci v roce 1939 se stále ještě cvičilo, ale veřejné akce byly zastaveny. Po skončení Okupace se na stadionu začíná opět cvičit. Po větších úpravách stadionu je dne 10.6.1946 pořádáno veřejné cvičení za vysoké účasti občanů města Hodonína,
Po sjednocení Československé tělovýchovy byl celý stadion na základě potvrzení OV ČSTV ze dne 28.4.1955 převeden na ČSL stát, závodní í skupinu ROH Jihomoravské armaturky Hodonín. 9.11.1956 byl stadion znova převeden, ale na výbor TJ Spartak Hodonín
Podle rozhodnutí ÚRO, úřední list z 25.1.1958 bylo právo vlastnické převedeno na.TJ Slovan Hodonín.
Podle zákona č. 173/90 Sb, v souladu se zákonem ČNR 231/91 Sb bylo provedeno předání do vlastnictví TJ Sokol Hodonín dne 25.1.1996 :
dům č popisné parc.č. 2271 o ploše 111 m2, parcela č, 511/1 o ploše 1798 m2 s vozovkou na koupaliště. Tato vozovka byla provedena jako součást koupaliště města Hodonína.
Parcela č. 511/2 o ploše 27 369 m2 byla propůjčena do užívání TJ Sokol Hodonín vlastníkem MNO —- KVUS Brno na dobu 50 let.
Parcela č. 511/2 byla před tím převedena dnem 1.1.1976 z MěNV Hodonín na KVUSS Brno, Součástí této parcely je i neevidovaná par. 3702 na které je postaven náčelnický můstek s rozhlasovou kabinou a parcela 3557 na které stojí sociální zařízení jednoty. Armáda zde postavila ještě další zařízení, které sloužilo cvičencům hodonínské posádky a zejména útvaru DUKLA Hodonín, zejména jako letní příprava pro hokejový klub Dukla. Parcela č. 571 byla MĚNV Hodonín také převedena na KVUSS Brno. Na této parcele 9 ploše 705 m2 po zbourání sýpky postavila zděnou vojenskou ubytovnu se sociálním zařízením pro stadion a přistavěna kotelna. Stavba zasahuje do parc. č.511/2.
15.2.2002 byla. uzavřena smlouva o bezúplatném převodu vlastnictví p.č. 511/2 z ČR-MO na TJ Sokol Hodonín, Zároveň bylo provedeno fyzické předání a převzetí stadionu Rybáře včetně stávajících objektů a starého a nového oplocení, tenisových hřišť, antukových hřišť a pro vedených oprav budov. Parcela č, 571 – vojenská ubytovna se sociálním zařízením se nepředává. Dne 23.5.2002 byl Katastrálnímu úřadu v Hodoníně podán návrh na vklad-parcely 511/2 včetně nemovitostí na nového majitele to je TJ Hodonín. Vklad proveden.
27.12.1995 byla uzavřena dohoda s ČSTV Praha o vydání majetkových práv ve prospěch TJ Sokol Hodonín na :
parcela č. 2271 o výměře 111 m2 s objektem č. popisné 56 Rybáře
parcela č. 511/1 o výměře 1798 m2 „vozovka ke koupališti MěNV Hodonín, |
Vklad proveden KÚ Hodonín dne 16.47.1996 s právními účinky vzniku vkladu 25,1,1996.
14.7.1999 vydáno stavební povolení na přístavbu klubovny sportovců a denní bar TJ Sokol Hodonín na parcela Č o 2271. Jedná se © dvoupodlažní objekt zděný, včetně vybavení. Kolaudace a předání užívání provedeno 9.3.2000 Přístavba zapsána do Kat. nemovitostí
Součástí stadionu je ještě plocha parcely č. 587/14 jehož vlastníkem je Městský úřad Hodonín a parcela č. 2910/3 jejíž vlastníkem je Povodí Moravy.
Dne 22.3. 2002 požádala TJ Hodonín o převod do svého vlastnictví Parc.č. 2910/3 z vlastnictví Povodí Moravy o ploše asi 550 m2
2.10.2001 podala TJ Sokol Hodonín na MÚ Hodonín žádost o převod nemovitosti par. Č. 587/14 „která je součástí stadionu nejméně 50 let Dále požádala ještě o převod parcely č. 510 včetně domu č.p. 769 Rybáře č. 8