Odboj po Mnichovu

Odboj hodonínského Sokola proti nacismu měl svoji předehru již pochmurném období po Mnichovském diktátu 30. září r. 1938. V tzv. 5. záborovém pásmu byla k hitlerovské Třetí říši jako součást Gau Nieder Donau (Župy Dolnodunajské) svévolně přivtělena Břeclav, s obcemi se stejně drtivou českou převahou – Poštornou, Hlohovcem a Charvatskou novou vsí.

Den před termínem obsazení – 7. října nastal odtud veliký příliv obyvatel do Hodonína, prchajícího před řáděním ordnerů a z obav z nejtvrdší germanizace. Stěhovaly se sem chvatně také úřady, školy a instituce mezi jiným též v Břeclavi dosud sídlící Sokolská župa Slovácká. Jistou budoucnost nemělo tehdy ani naše město, jelikož jako základ k záboru byly stanoveny výsledky sčítání lidu z r. 1910, jež vykazovaly existenční hrozbu ze strany vídeňských podnikatelů dosaženou německou většinou. Napětí povolilo až po uvolnění drženého nádraží v Hruškách 21. října, které se na trati Přerov – Břeclav stalo novou hraniční stanicí.

Čerství bezdomovci zde přesto od prvního okamžiku nacházeli ochotnou pomoc a k složkám ji poskytujícím se bez odkladu připojila i místní T.J.Sokol Sokolovna vícero z nich posloužila k přechodnému ubytování a Sokol přispíval rovněž k jejich zásobování potravinami a jinými nepostradatelnými potřebami. V duchu své tradiční iniciativy na poli česko-slovenské vzájemnosti věnoval pozornost prchajícím ze Slovenska, zejména z míst obsazených Maďary. Po rozpuštění Sokola slovenskou autonomní vládou vzal do úschovy tajně přesunutý majetek sousedních jednot na Záhoří k uchránění před zabavením. Mnoho bratří a sester odtamtud i z Břeclavska přijal za členy. Obnovil také vydávání Zpravodaje Sokolské župy Slovácké, vycházející za daných okolností jako příloha místního periodika Hodonínský Sokol, v mezích možností vlastenecky promlouvajícího k veřejnosti až do zastavení sokolské činnosti v r. 1941.

Od ledna r. 1939 soustavně sledoval aktivity hodonínských Němců. Starosta Sokolské župy Slovácké MUDr. Josef Hrubý tehdy na základě informací z vyšších českých úřadů svolal do sokolovny schůzku agilních funkcionářů župy i hodonínské jednoty k poradě, jak čelit záludným tahům nacistických činitelů z Brna, přivážejících autem německé menšině peněžní prostředky, pocházející z německého konzulátu. Orientují se kromě toho na nemajetné české rodiny bydlící ve vagonové kolonii na Rubanicích a nezaměstnané. Zvali je do německé mateřské školy, kde je sliby opatření práce, finanční podpory a jinými lákadly přesvědčovali k přijetí německé národnosti.

Jednání se zúčastnili bratři: MUDr. Josef Hrubý, starosta TJ.Sokol v Hodoníně a ředitel měšťanské školy chlapecké Josef vaněk, vedoucí sokolského bioodboru František Landgráf, exstarosta města Jaroslav Dobrovolský, řídící učitel obecné školy Bohuslav Žáček