1897 – 1943 Bratr Jan Chaloupka četnický strážmistr

ČETNICKÝ STRÁŽMISTR JAN CHALOUPKA – SOKOLSKÁ OBĚŤ HITLEROVSKÉHO TERORU V HODONÍNĚ

Bratr Jan Chaloupka, narozený 28. prosince r. 1897, náležel k významným funkcionářům T.J. Sokol v Hodoníně. Hluboké vyznávání sokolských idejí determinovalo jeho postoje proti Jim bytostně odporujícímu fašismu. Chápal tudíž plně velikost nebezpečí rostoucí agresivity hitlerovského Německa a proto v čase, kdy bezprostředně ohrožovala naši republiku, podporoval vše, co přispívalo k její obraně. Angažoval se v oblasti branné výchovy a z pozice svojí profese v kritických fázích spolupracoval a ochránci našich státních hranic.

Po svévolném obsazení českých zemí německou nacistickou soldateskou dle útočného plánu März Würhel – Březnový vír-15.března r. 1939 a zřízení t.zv. protektorátu Čechy a Morava se bez odkladu zapojil do zdejšího formujícího se sokolského odboje, představujícího potom jeden z článků ilegální skupiny-Jindra. V prostoru Hodonínsko byl těsně provázán s okresní jednotkou ilegální vojenské organizace-Obrana národa

Vzhledem ke svým schopnostem a zkušenostem byl vzpomínaný hrdina ustanoven za velitele jednoho s útvarů, angažujícího se v plnění těchto úkolů:

1/Opatřování zbraní k použití ve chvíli všeobecného povstání, jehož vypuknutí se předpokládalo v okamžiku očekávaného německého-napadení Polska.

2/Rozšiřování letáků a protiokupačním obsahem a necenzurovanými zprávami.

3/Vyvíjení zpravodajské činnosti.

4/Zajišťování slovenské měny k nezbytnému vybavení osob, prchajících tudy na Slovensko a dále do tvořící se československé armády v exilu

Pohyboval se v okruhu bratří zasvěcených do ukrývání kolekce zbraní v sokolovně a skladu dřevařské firmy J.Křižana ve Vídeňské /nyní Velkomoravské/ ulici, stažené několik hodin před příchodem okupačních ozbrojených sil z kasáren. Sloužil kolektivu hodonínské četnické stanice, jenž zařídil doplnění tohoto souboru o uschovaný arsenál Stráže obrany ‚stěnu sloužící v zdejším regionu v r. l938.

Podílel se na expedici protihitlerovských tiskovin, rozmnožovaných v místě např. úředníkem zemědělské nemocenské pojišťovny Bedřichem Müllerem nebo tiskařem Emilem Pouchlým. Materiály byly také na Slovensko a tamní recipročně sem. přičemž využíval kontaktů se spolupracovníky ze Skalice Bedřichem Komárkem, Josefem Chládkem a Josefem Průdkem. Jmenovaní patřili též k opěrným bodům na Záhoří pro utíkající do zahraničí i při získávání slovanských peněz.

Působnosti v řadách četnictva využíval stejně jako jiní v podzemních aktivitách zainteresování kolegové, k-zachycování a poskytování cenných informací o vojenských, politických, represívních. hospodářských a jiných záměrech protivníka„ Čerpali je leckdy z nuceného dotyku s potlačovacími složkami okupantů.

O důležitosti správ podávaných četnickou stanicí vypovídá třeba cenné varování, doručené do zpravodajského centra v knihkupecké prodejně br.Františka Landgráfa šest týdnů před spuštěním masové gestapácké zatýkací akce Albrecht I. Zahrnovalo seznam vytipovaných „nespolehlivých“ lidí určených k uvěznění v den zahájení německého útoku na Polsko, uskutečněného 1.září r.1939. Německá tajná policie je sestavovala dle záznamů v kartotéce A, pořizované soustavně okamžitě po uchopení moci v protektorátě. Ohrožené se podařilo většinou včas o hrozbě uvědomit, takže získali šanci jejím spárům uniknout a vypjatou dobu přečkat v úkrytu.

Přes gestapácké údery následující i v roce 1940 intenzita hnutí odporu neochabla a v naznačeném rozsahu se vyvíjelo dále až do úředního zastavení České obce sokolské na všech stupních 12. dubna r.1941. Tím ztratila možnost konspiračně těžit s dosavadního legálního postavení. Po nástupu krutovlády kata českého obyvatelstva t.zv. zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, který 8. října t.r. rozpoutal speciální protisokolskou razii Aktion Sokol, /postihující též vícero členů výboru T.J. Hodonín a Sokolské župy Slovácké/ převažovaly aktivity podpůrné, pomáhající především rodinám žalářovaných odbojářů, jež zůstaly bez živitelů a spolubojovníkům žijícím v ilegalitě. Úplná odmlka však nenastala ani po zběsile. řádění vetřelců v důsledku atentátu na tohoto bezuzdného vraha 27. května r. 1942.

Řetěz bouřlivých událostí zasáhl br. Chaloupku 12. prosince r.1942, kdy ho strážci hitlerovského pořádku odvezli do Brna, vsadili za mříže a podrobili strastiplným výslechům. Zachoval statečnou mlčenlivost a proto jej odkázali k transportu do pověstné továrny na smrt – vyhlazovacího koncentračního tábora v Osvětimi, kde nelidskému zacházení podlehl 3. dubna r. 1943

Přesvědčivě dokázal. že pro sokolské bojovníky na obnovení naší samostatnosti a svobody naplňování Tyršova a Fügnerova odkazu neznamenalo pouhá slova. Jeho památka nechť je trvale uchovávána v hluboké úctě nejen v povědomí hodonínských sokolských bratří, ale i v široké veřejnosti.

Mgr. Miloš H y n e k

vzdělavatel T.J.SOKOL Hodonín