1900 – 1942 Bratr šrtm Josef Šilhánek

ŠRTM. JOSEF ŠILHÁNEK-OBĚT NACISTICKÉ HRŮZOVLÁDY

Br. Josef Šilhánek se narodil 21. října ř. 1900 v Novém Městě na Moravě: V Hodoníně vykonával profesionální vojenskou službu u 7.dragounského pluku. Svoji zájmovou orientaci spojoval vždy se Sokolem, a proto se také tady stal členem jeho místní tělovýchovné jednoty; Fyzickou zdatností, agilitou a organizačními schopnostmi brzy pronikal do jejího popředí až do odpovědné funkce náčelníka, jíž zastával v l. 1929 – 1935; Podílel se nejen na veškeré zdejší sokolské prezentaci tělovýchovné, ale i vzdělavatelských akcích, především na poli branné výchovy, jíž věnoval zvýšenou pozornost v době narůstajícího nebezpečí agrese ze strany hitlerovského Německa.

Projevoval vřele vlastenectví, které příznačně demonstroval po okupaci zbytku českých zemí německou nacistickou soldateskou 15.března r. 1939. Bez odkladu na ni reagoval zapojením do místního sokolského hnutí odporu, tu takřka splývajícího s působností okresní a městské složky ilegální vojenské organizace Obrana národa.

V ní zaujal důležité postavení člena I. i II. okresního velení s přímými kontakty na velitele. V tomto postavení se vlivem vnějších okolností vystřídali bratři škpt. Karel Jansa,/pplk. in memoriam/ npor. v záloze odborný učitel Josef Přivřel a knihkupec František Landgráf.

Kromě toho figuroval ve skupině vedené pplk. Josefem Kratochvílem, mající určeno opatřování zbraní a munice pro předpokládané všeobecné povstání ve chvíli německého napadení Polska, vytváření petic schopných mužů k plnění zvláštních úkolů, mezi než patřily sabotážní a destrukční zásahy, nebo primárně zamýšlený přepad kasáren, jenž se po vypuknutí 2. světové války ukázal nereálný.

Realizací ozbrojovacího úkolu zahájil vlastně už v noci před osudným dnem poroby naší vlasti, kdy po včasném radiotelegrafickém situačním hlášení do hodonínských kasáren spoluúčinkoval na odklizení tamního souboru zbraní a munice k bezpečnému uložení v sokolovně a skladu dřevařského závodu J. Křižana.

Vyvíjel rovněž nezanedbatelnou aktivitu zpravodajskou. Po zrušení československé armády k 31. červenci r. 1939 musel příjmout civilní zaměstnání na Vysoké škole veterinární v moravské metropoli. Trvalým bydlištěm však zůstával nadále v Hodoníně, což mu předurčilo úlohu spojky mezi zemským velením ON a jejím okresním velením v domovském městě. Tak zprostředkoval styk vedoucího svého útvaru pplk. Josefa Kratochvíla s generálem Vojtěchem Lužou, který potom navštívil okresního velitele ON hr. Františka Landgráfa, jemuž zdůraznil naléhavost zřizování a bezpečného provozu tajných převodových linek přes moravsko-slovenské hranice pro české muže prchající tudy do tvořící se československé armády v exilu.

Byl jim ta už dříve k dispozici převaděčský kolektiv, spojený prní řadě s osobami učitele Františka Šelepy z Rohatce, a předsedy Československé obce legionářské v Hodoníně Emilem Pouchlým.

Služby sem přicházejícím vojákům poskytovala též Generálská linka /nazvaná podle tamtudy nejčastěji přesunovaných vojenských prominentů/se široce rozvětvenou sítí ve většině pohraničních obcí Horňácka. Ani v pomoci na tomto úseku nezůstal br. Šilhánek stranou.

V odbojové práci pokračoval až do 5. srpna r. l94l, kdy jej postihla vlna gestapáckého zatýkání sokolů a příslušníků.0brany národa, představující předehru k superdrastické éře moci t.zv. zastupujícího říšského protektora Reinhanda Heydricha. Spolu s dalšími nejbližšími spolupracovníky byl nejprve uvězněn v Hodoníně, potom V Uherském Hradišti a Kounicových kolejích v Brně. Když tvrdým výslechům odolal, vyřkli nad ním strážci nacistického pořádku ortel transportu do Vyhlazovacího tábora v Mauthausenu, kde následkem nelidského týrání 28.dubna r. 1942 skonal.

Zásluhy a nejvyšší oběť zesnulého nechť zůstávají trvale v povědomí a úctě veřejnosti.

Mgr.Miloš H y n e k

vzdělávatel T.J,Sokol Hodonín