1899 – 1946 bratr Bedřich Müler

BEDŘICH MÜLLER – ZASLOUŽILÝ ÚČASTNÍK PROTINACISTICKÉHO ODBOJE SOKOLA A SKUPINY
OBRANA NÁRODA V HODONÍNĚ
Br. Bedřich Müller se narodil 12. ledna r. 1899 v Drahanech u Prostějova. V Hodoníně působil jako
úředník Zemědělské nemocenské pojišťovny.
Byl věrným vyznavačem odkazu Dr. Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera a proto také v Masarykově
rodišti spojoval svoji seberealizací s činností v místní T.J. Sokol. Nevystupoval tam pouze v postavení
cvičence, ale i velmi aktivního činitele jejího bio-odboru, přitažlivě zasahujícího do mnohostranné
kulturní produkce ve městě. Bio Sokol a kino Lucerna se těšilo velké návštěvnosti a v době gradujícího
nebezpečí agrese ze strany hitlerovského Německa svými prezentačními prostředky přispívalo
k uvědomělému přístupu k přípravám na obranu vlasti.
Ten měl br. Müller ve svém nitru pevně zakotven a po násilné okupaci zbytku českých zemí
nacistickou soldateskou 15. března r. 1939 a cynického vytvoření Protektorátu Čechy a Morava
odhodlaně přijal doporučení vedoucího tohoto odboru br. Františka Landgráfa,/později III. velitele
okresní složky vojenské odbojové organizace Obrana národa/ aby se zapojil do jejího hnutí odporu.
Vzhledem k prokázaným schopnostem se stal velitelem desetičlenného družstva, kterému připadaly
úkoly: Získávání nových spolupracovníků, rozmnožování antinacistických letáků a jejich rozšiřování v
regionu i přilehlých obcích sousedního Záhoří. Po stránce zpravodajské dostalo pověření k sledování
dění na poště v souvislosti s plánovaným obsazením tohoto objektu ve chvíli vzplanutí všeobecného
povstání. Předpokládalo se v den očekávaného německého napadení Polska.
Tiskoviny rozmnožoval sám vlastním přístrojem a předával svým nejbližším spolubojovníkům,
zejména br. Janu Mikovi, od něhož je přebíral spoludělník Karel Šuchta z Holíče a převážel na druhý
břeh Moravy. Recipročně touto cestou zase sem přicházely materiály slovenské.
Z pozice člena sokolského bioodboru byl zainteresován v mechanismu krácení tržeb ze sokolského
kina Lucerna, jež si začali přisvojovat nacisté. Tak vznikal tajný fond sloužící k úhradám výdajů
spojených s provozem tajných převodů českých vlastenců na Slovensko, přecházejících tudy do
formující se československé armády v exilu. Představoval ovšem i finanční zdroj ke krytí podpor rodin
vězněných, uprchlých nebo ukrývajících se spolubojovníků, zůstávajících bez živitele.
Neméně záslužnou roli hrál též v rámci chodu převaděčských linek. Při výkonu povolání úředníka
zdejší Zemědělské nemocenské pojišťovny udržoval spojení se stejnou kolegiální institucí v Litovli,
odkud mu tamní zaměstnanci pravidelně posílali skupinky 3-4 mužů, doporučených z Prahy. Po
prověření dohodnutými hesly se jich ujímal, staral o jejich potřebné vybavení na další cestu a uváděl
přímo k aktérům. Nejprve v Hodoníně, kde přední postavy zmiňovaných přesunů představovali
majitel tiskárny a předseda místní odbočky Československé obce legionářské Emil Pouchlý a učitel
Šelepe z Rohatce a potom na Generálskou linků rozestřenou skoro v každé z obcí Horňácka, nazvanou
podle tady nejvíce prošlých vojenských prominentů. Úderům lstivého a krutého protivníka unikal až
do represálií zahájených po nástupu drastické éry tzv. zastupujícího říšského protektora Reinharda
Heydricha, rozpoutávajícího pod označením Aktion Sokol speciální tažení proti České obci sokolské.
Stal se obětí masového zatýkání na všech jejích stupních 8. října r. 1941, pronikajícího samozřejmě i
do řad 0brany národa. V osudný dne ho sebralo s vícero členy výboru hodonínské jednoty a uvěznilo
v Uherském Hradišti. Za čas ho pak převezlo do smutně pověstných Kounicových kolejí a nakonec
transportovalo k soudu do Vratislavi, jenž mu vyměřil trest 6^let káznice. Dočkal se sice osvobození r.
1945, domů se však vrátil v tak zbědovaném stavu s těžkou tuberkulózou plic, že přes pečlivé
dlouhodobé léčení v sanatoriu v Pasekách u Šternberka na následky týrání r. 1946 zemřel.
Nezapomínejme na bolestný úděl těchto statečných lidí a podnikejme vše co je v našich silách, aby
takové hrůzy zůstaly již neopakovatelnou minulostí.
Mgr. Miloš H y n e k
vzdělavatel T .J. Sokol HODONÍN